středa 10. listopadu 2010

ranní

http://www.youtube.com/watch?v=iHkP9zRyD88&feature=player_embedded#!

Dneska se poprali hned zrána. Jenom modřiny a bílý čáry po nehtech, žádná krev, žádný zlomeniny. Bojovali jak ve zpomalených záběrech, nechvátali. Nebylo kam. A ani paprsek vzteku neprobleskl mezi nimi. Poprali se spolu čas a mlha. A ona vyhrála, se svým hustým, chladným dechem a proměnlivým charakterem. Ještě daleko nečitelnější, než je tma.. udusila sny.
Vzdychá mi teď za okny, tlumeně a táhle.

Aceton páchne v tom pokoji, ve snaze zalíbit se pozdnímu ránu. Pozdní rána podzimní jsou lhostejná a pohrdlivá. Netřeba jim lichotit, netřeba si pro ně líčit tváře růží, netřeba zářivých pohledů lidských očí. Hořknou jim na jazyku i vyznání lásky, pozbývají ryzosti a jsou hodny výsměchu..

Až čas se probere ze svého omráčení, hrudník naplní si vzduchem a pomalým, silným pohybem vytlačí mlhu někam pryč, snad do jejího příbytku, nebo kam se může mlha uchýlit. Rozhlédne se po svém světě, jako by to udělal Bůh, spočítá si ovečky.. přivře oči a založí si ruce na prsou.

Teď všichni máme prázdné žaludky a nikomu se nechce jíst. Teď si v koupelnách mysli vypláchneme svědomí ústní vodou. Teď to bude pálit.

6 komentářů:

  1. Tady je taky mlha. Alespoň myslím... Jak se pozná, že člověk není v mlze, ale v oblacích?

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně se čteš poeto moje:)

    OdpovědětVymazat
  3. líbí se mi. to. jdu pro ústní vodu.

    OdpovědětVymazat
  4. Toužím po dalších poetických článcích.

    OdpovědětVymazat
  5. Jestli vážně toužíš, tak --> bumbac.blogosphere.cz :-)

    Děkuju :)

    OdpovědětVymazat
  6. škoda že to nebylo delší, člověk se jen tak tak začte a je konec...probuzena a vhozena tam kde byla a opětovné čtení už tak nepůsobí..

    OdpovědětVymazat