pondělí 26. dubna 2010

Léčivá látka: cyproteroni acetas a ethinylestradiolum (neasi)

Tulipány byly už barevný, ale ještě nerozkvetlý. Červený a žlutý poupátka. V nejkrásnější fázi svýho života, na začátku, kdy ještě nikdo nemusí myslet na hrozbu končení a konce.

Bylo otevřený okno a někde venku sídlištní ptáci, voňavej vzduch a křídový obrázky po chodnících. Radosti a děti, a když už jsme u toho, kousky různejch lásek poschovávaný mezi tim všim. Byly tu jenom tak, mimochodem, stejně obyčejný jako ty skákací panáci - stejně obyčejný, stejně zázračný a stejně dokonalý. A na zadní straně života bylo napsáno "ať si řiká kdo chce co chce."

Srdcová sedmička vrací do hry.


Už teď to minulo. Něco z toho.
Ale pořád je čas žít a pořád je čas najít začátek štěstí v tom, že podvečerní sluníčko se odráží v oknech paneláků a že holubi uměj parádně přistávat na lampách veřejnýho osvětlení.

Čas bejt trochu naivní a nechat si občas naplnit duši kýčem a idylkou.

3 komentáře:

  1. Byla by možná škoda vyhýbat se naivitě a kýči, v tomhle krásně slunečně rozkvetlym období... :)

    OdpovědětVymazat
  2. na kýč a idylku nedám dopustit, přesně jak říká Kája, zvlášť v tomhle počasí...

    OdpovědětVymazat
  3. jaro je tu od toho: období plný kýče a nadějí

    OdpovědětVymazat