pondělí 8. března 2010

„Kousky duší lidí, který nás měli rádi a už nemaj“

http://www.youtube.com/watch?v=JJVcop7au2M (Michael Penn - Walter Reed)

Jsem šťastná a udělalo se mi smutno. Vevnitř v očích, tam, kde barva duhovky už nemá žádnou moc, tam, kde tajemství zažívaj závratě, pocity stav beztíže a city tam maj domov.

Obyčejnej, mírumilovnej prach se snáší na ty místa v mym životě, kde už nezbylo nic, co by stálo za záchranu, kde už to všichni vzdali. Ne protože by měli strach, ne protože by neměli odvahu, prostě proto, že vzdát to se zdálo jako jediná rozumná možnost. Hořkost, křivda a vztek se bez velký slávy rozlily jako se rozlije slaná krev po rtu, kterej si z nervozity rozkousneš. Ale byl v tom jistej klid, úleva, výdech. A to, čemu se říká konec, přichází teď, spolu s prachem, kterej všechno přikrývá. Vztek a ublíženost budou ještě muset vyčpět, vezme si to svůj čas. Konce trvaj dlouho.

Je toho až až. Rozhlídnout se po tom všem můžu jenom když zavřu oči a když mě za ruku vedou cizojazyčný slova, jejichž zvuk miluju každym slovem víc a hlouběji. A když řikám miluju, myslim miluju. Je to slovo plný pulzující krve, stejně jako jsme my.

Je to rouhání, když vedle něj dám slovo „sakra“? Rouhání nebo trošku bolestivý strhnutí faleše? Miluju, sakra, miluju, sakra.. sakra, sakra, sakra. Miluju. Ty dvě slova někdy musej bejt spolu, protože tuhle barvu jinejma slovama nenamícháš. Něha v surovosti a surovost v něze, dává to smysl.

Půjčuju lidem rekvizity svýho života, do kterejch schovávám kousky svý duše lomeno srdce lomeno čehokoli. Manipulační poplatek je objetí a za slova jim odpouštim zpozdný. Připomeň mi, že mě máš rád, řekni, že to všechno je ještě pravda, a já pak vydržim sama.

Je toho až až. Sama se v tom ztrácim, hezky ztrácim. Mám nemocnej krk, rozkousanou pusu a nejsou dva lidi, který bych měla ráda stejně.

Stojí to za to.

Modrý světýlka.

1 komentář:

  1. Jeden z najlepších filmov pre mňa vobec:) Samotári:) Milujem.aj Perníkovu Vež poznáš?

    OdpovědětVymazat