pondělí 22. června 2009

So, hold on..

Když slyším tuhle píseň, cítím se zvláštně..mlčím. Přikrývá mou náladu indigovými oblaky.


Jsou to oblaka, do kterých se vsákla už spousta slz lidí z celého světa. Teplých a slaných.
Melancholie, lítost, ale také vděk a nádhera kouzla, něco na jisté úrovni tak silného a tak mimo náš dosah, ač vlastně v nás. To, co bere všechna slova z úst.
To jsou mé pocity.

Když jí slyším, obdivuji sílu lidí. Jejich vůli. To, jak snášejí všechnu tíhu, všechna trápení, všechny bolesti. Jak pláčou, ale vzápětí si osuší slzy a pokračují dál. Obdivuji, jak s každým východem slunce vstávají a dělají přesně to, co dělat musí. Den po dni.
A obdivuji zvlášť ty, kteří z nějakého důvodu dosud dostali a dostávají pramálo lásky. Jen zlomek z toho, co by si zasloužili. Není jich málo. Ty obdivuji za každý jejich krok, za každý pohyb a ještě daleko, daleko víc za každý úsměv a každou naději.
Protože přeci - láska je palivo, nebo ne? Snad jediné zdravé a správné palivo pro lidský život.

A já se modlím při těchto tónech za ty, kteří jí mají málo. Modlím se za ty, jimž srdce přetékají touhami zatímco na dlaních jim leží jen pár květů tím zvláštním způsobem hřejivých zážitků..

Modlím se za ně, aby jejich srdce nevychladla a neztvrdla.
Modlím se, aby vydrželi - aby měli dost té jejich zvláštní síly, toho paliva záhadného původu.

A nakonec a hlavně se modlím, aby jednou, ve správnou chvíli, dostali konečně všechno dobro, všechno kouzelné teplo, které zasluhují. Aby jim bylo dopřáno rozhazovat kolem sebe květy nádherných zážitků plnými hrstmi a žít z jejich vůně - z lásky.

Ano. Na tyhle bytosti myslím a za ně se modlím, když mlčky poslouchám tuhle píseň.
Za ně roním svoje vlastní slzy do indigových oblak.

So, hold on!
You are not alone...

3 komentáře:

  1. ...protože prostě to jednou přijít musí!!

    OdpovědětVymazat
  2. protože je krásná...
    protože žádný srdce neztvrdne, dokud nepukne...
    protože mají to kolem lásky...
    protože jsou neskuteční...
    či snad naivní?

    OdpovědětVymazat