Letěl si igelitovej sáček oblouhou
a vyklopil mi přímo na hlavu
obrovskou hromadu smutna
...
Nateklo mi do uší
a za krk
...
I sluníčku bylo smutno
tak se schovalo
za šedivý plyšový závěsy
a plakalo
...
Zatímco já se schovávala
v tunelu
do nezdravě zeleného světla
a pod ostnaté dráty
...
Stála jsem na střepech
byla sama na světě
co byl vratkej
a lhostejnej
a nedával smysl
...
Po hromadě kapesníčků
a několikanásobně
studenejch tvářích
mi ale svět přímo před čumák
napsal
...
Že daleko líp
než sladký pečivo s tvarohem
pomůže
když narazíte na někoho
kdo vám pochválí knoflík pro štěstí
zneuctí Pana Zebru
...
a obejme vás.
...
Když se celí odrážíte
v těch správných očích.
...kuju.
Jééé... krásná písnička i video i konec článku :)
OdpovědětVymazat