pátek 13. února 2009

Desinfekce

(http://www.youtube.com/watch?v=cVbZmCQT6Ec)

Když jsem v článku o Neptunu říkala, že si myslím, že věci už budou jasnější a zřetelnější, měla jsem pravdu. Všechno je teď méně rozkolísané, je mi vlastně dobře, ale dobře způsobem, který ještě málo znám.
Mluvím teď o posledním týdnu.

Víte, jaký mám totiž pocit? Že tohle je poněkud...dospělejší dobře. Spokojenost a dobrá nálada, které si můžu udržet - vůlí. Daří se mi držet si od těla (srdce) záležitosti, ze kterých by mi bylo smutno - daří se mi to, až tomu nechci věřit. Nikdy jsem tohle moc neuměla. A teď, najednou...

Nevím, jestli mám přímo pocit, že je to falešné... to snad ani ne. Spíš, že tu mluvím o štěstí, které nezáří a nenaplňuje a je jaksi... chladnější. Ale můžete si na něj zvyknout tak, že zapomenete, že existuje i jiné... zářivější a krásnější. To vím. Jak snadné by bylo zapomenout, že ve světě je to dětsky pestrobarevné a silné štěstí. A pak se ve vás narodí šedá rádoby spokojenost, která polyká dny, měsíce a roky a vy si ani nevšimnete, co se s vámi stalo...

Jsou i další věci, které se se mnou v posledním týdnu změnily, kterým se divím. Mám pocit, že to je všechno vlastně proto, abych si odpočinula. Že aniž bych o tom přemýšlela nebo se o to snažila - můj život mi chce dopřát nějakou dobu klid od veškerých emočních piruet. Ještě snad nikdy se tohle se mnou nedělo. Vážně mám pocit, že ochutnávám kus dospělosti. Ale já se vrátím. Chci se vrátit, brzy, i když možná ne ihned.

Jenomže... teď je pátek večer. A vy víte, jaké jsou často mé páteční večery, žeano?
A tak, i v tuhle chvíli je všechno jinak a já si chtě nechtě připouštím svoje smutna a prohry. A bolí mne moje vlastní slova. Přijde mi líto ten týden mlčení a téměř-měsíc chladu. Ptám se, co se stalo, v čem byla chyba...
A mám chuť mluvit a bez důvodů se omlouvat a říkat, jak mám ráda a snažit se zachránit ztracené. A mám chuť nechat se obejmout a pohladit.

Je pátek večer a po delší době je to páteční večer, jak ho znám. Je mi slabo, úzko a do breku - a nelžu sama sobě, ani vám.

Ale to nic není. Vždyť páteční večer má jen pár hodin a má očistné účinky. Znáte to, je to... jako s desinfekcí. Pálí to, ale je to pro vás dobré...

A zítra, zítra už zas budu moct chodit s rovnými zády.

1 komentář:

  1. s dospělostí pozor, je dospělost a dospělost, jedna je přirozená a druhá nenápadně škodí, odpočiň si, ale vrať se brzo...

    OdpovědětVymazat