(http://www.youtube.com/watch?v=rKlaV-9Vzsk&feature=related)
V jizvách se mi usazuje smutek, na kůži ulpívají myšlenky - napůl zakázané. A slova, také napůl zakázaná, chtějí mi tančit na rtech.
Zakazuji jim to. Zaháním je hořkou čokoládou a svazuji je, když si svazuji vlasy. Přišla jsem totiž na to, že když si pevně svážu vlasy, dovedu být.. racionálnější. Aspoň o kousek. A tak toho občas využívám.
Zvlášť v pátek.
Páteční večery a noci. Dávno vím, že to jsou chvíle, kdy nitky, kterými kontroluji sama sebe povolují, kdy zapomínám, kudy smím a kudy ne, kdy hranice mizí před mýma unavenýma očima. A potom - mluvím. Víc a jinak.
Topím se v tom všem, co se za tmy probouzí. Co se probouzí, když je... pátek, noc, zhasnuté světlo, hlava na polštáři a pohled směřující ke stropu.
Pátek, noc, strop. A teskno.
A někde tam... za mou hlavou... usnuli andělé. Nebo vážky, možná.
Schovávám se pod peřinu, jsem tam ve společnosti svého dechu a hádám. Hádám, kde jsou začátky a kde konce. Za kterým rohem najdu sliby přelámané v půli a na jaké hoře očekávání rozcupovaná na kousky a odevzdaná větru.
Naději - naději tuším v dešťových kapkách.
A ty? Jsi tu ještě?
V koutku oka pochybnosti a na víčkách obavy. No a v panenkách ta naděje, stejná jako v kapkách deště. Vždycky je to ona.
Pátek se zlomil v sobotu, ani to nezapraskalo. Ani bych si nevšimla...
A tak pod závějemi, už jen zašeptám "Snad to víš..."
nejspíš ten šepot k tobě doletí až ráno. Na křídlech vážky, možná.
Půjčuji si větu z prokašlané noci. Došla mi slova. Zavírám, vypínám, usínám.
Večery by se vůbec měly zrušit pro přehnanou melancholičnost:) Maki, mám tě ráda..
OdpovědětVymazatMhmm.. Nick Cave..
OdpovědětVymazatPáteční večery a noci.. ano. Protože to jsme unavení po celém týdnu a podvědomě dáváme svým myšlenkám volnost, myšlenkám všeho typu.. protože jim potřebujeme tu volnost dát.
A těším se, až nám bude na nosy padat naděje.. :)
Jde vidět, že tu někdo má srdce otevřené pocitům.
OdpovědětVymazatOd Nicka miluju Henry Lee, Into my arms a Red right hand, to jsou moc krásný písničky.. A tahle taky ale! A nechápu jednu věc. Stačí jedno slovo a mě začnou od úst odkapávat sliny. Jen jsem si přečetla titulek článku a mam hroznou chuť na polomáčenky! Pamatuju se, jak jsme si tenkrát v létě povídaly o sladkým, čokoládě a tak a tys pak jedla polomáčenky..
OdpovědětVymazat