čtvrtek 9. října 2008

Listy tak pestré, jako je život...

(http://www.youtube.com/watch?v=Zpy3sRBMTrI ... nepodařilo se mi najít tu písničku bez povídání na začátku.. ale to snad nevadí :-))

V jejích očích bylo něco vyrovnaného, šťastného a přesto s nádechem melancholie a dojetí, když dosedala na místo.. na místo tak důležité v její minulosti.
Teď už tam tolik nechodila, zmizela totiž dřevěná konstrukce, na jejímž vrcholu sedávala, kde přemýšlela a odkud pozorovala svět. Zůstalo jen místo. Stromy okolo. A kusy vzpomínek...

Seděla teď na zemi.

I když věděla, že o některé věci v životě člověk prostě přijde, ztratí je navěky, nějak nedovedla přijmout myšlenku "už nikdy" . Nebolelo jí myslet na to, protože jednoduše nebyla s to považovat za skutečnost.

Cítila to ticho okolo sebe, cítila, jak jí hladí kůži. A vzpomněla na větu, kterou kdysi někoho slyšela předčítat z knihy.. "Ticho není pouhou absencí zvuků. Ticho žije svůj vlastní život."
Ano, dnes by mohla přísahat, že to tak je.

Přemýšlela, kolika lidem asi pohnula životem. A kolik lidí jí.
Někdy si nebyla jistá. Byli v jejím životě tací, u kterých si nebyla jistá téměř ničím, tací, kterým nerozuměla a významu jejich chování a slov se mohla jen dohadovat.. a přesto je tolik milovala a oni tak ovlivňovali její život. Ale ona jejich? Jak moc, jestli vůbec? Jistá si nebyla.

Obloha byla pokryta hladkou, světle šedou barvou. Ale když se otočila, uviděla za svými zády trhlinu v té šedé ploše... světlo se z ní tak nádherně rozlévalo...

Myslela na všechny starosti, které už byly za ní, na to, co všechno už zažila, co přežila. A věděla, že přežije i to, co jí trápí v těchto dnech, věděla, že to bude brzy pryč a že to vlastně není nijak zvlášť podstatné. Přejde to a přijdou jiné starosti, netušila jaké, ale prostupoval jí pocit, jistota, že to bude vše dobré a že to zvládne.
Bude to dobré a správné, možná to nebude schopna vidět hned, ale bude to tak. Stejně jako teď děkuje za to, kvůli čemu se dřív zlobila a trápila. Už chápe...

A zdálo se jí to celé vlastně docela.. zábavné. Její život a životy jiných, které se v složitých vzorcích proplétají a ovlivňují. Přišlo jí zábavné, do jakých životních situací se člověk dostane díky rozhodnutím a náhodám, které se nám zpočátku zdají docela nepodstatné. Líbilo se jí, jak se utváří náš život v okamžicích, kdy to vůbec netušíme.

Usmála se. Zvedla se ze země, oprášila kalhoty a lehkým krokem se vydala k domovu.

Kdoví, co bude mít v hlavě a srdci, až se na tom místě příště zastaví.. kdo ví, co tam bude mít, až příště zežloutnou stromy okolo toho místa. Kdoví, co teď dělají a čím žijí ti, kteří mají v budoucnu určovat její život, ti, které třeba ještě ani nezná.

Je to někdy opravdu docela.. zábavné.

To, co měla v těch chvílích v očích byl jen.. další střípek pochopení.

5 komentářů:

  1. Chápu. Dojata. Zmatena, ale chápu. Tenhle fakt nechápu. :) Zajímavé ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Nevím jak to děláš, ale tvoje články maj na mě krásně uklidňující dojem. A ještě ta písnička hned zezačátku... Šla jsem pouští a našla jsem oázu. Našla jsem tebe.

    OdpovědětVymazat
  3. Píšeš neuvěřitelně - Tvoje články jsou plné dojmů, ale přitom... jak bych to řekla... "čisté". Řekla bych, že každý žije vlastním životem...
    Píšeš krásně, budu sem chodit častěji...

    OdpovědětVymazat
  4. Pěknej článek. Hodně abstraktní, aspoň mi to tak přijde. Pokouším si ho převést do reálu, ale tak moc Tě neznám.

    OdpovědětVymazat
  5. shadris: éém, teď moc nevím, jestli tedy chápeš nebo ne, ale nevadí... :-)

    ashu: To je tak miléé :-)
    díky.

    m-maybe: Tohle taky! :D Ne, opravdu, jsem velice ráda, že se ti líbí a jestli budeš chodit častěji, budu taky moc ráda. :)

    dalarius: není ani třeba si to do reálu převádět, snad to ani všechno nejde.. nebo možná jo. Ale není to potřeba :-) tenhle článek ještě ano, ale některé články vůbec nejsou... o mně. Ty ve třetí osobě jsou vždy kombinace pocitů, zážitků a fantazie vevelice různých poměrech :-) někdy je v tom z mého života skutečně pramálo (a někdy jsem za to ráda :-))

    OdpovědětVymazat