neděle 28. září 2008

Sedmikrásce

(http://www.youtube.com/watch?v=vw2XXP1SdA0&feature=related)

Mám tu sedmikrásku. Lístečky do růžova. V droboučké vázičce z čirého skla...

Asi poslední, letos. Až bude příště něco v té vázičce, bude to sněženka. Bůhví, jak to potom všechno bude, co se do té doby stane.

Rozhodně se do té doby vyjasní několik věcí. Vlastně se vyjasní asi daleko dřív, ještě než se rozloučím s tímto rokem, ještě než uvidím první vločku a možná ještě než uplyne týden.

Dost možná je o nich rozhodnuto už teď, v jiné hlavě než je ta má...

Ačkoliv - taky jsem se rozhodla. Mělo by mi tudíž být lhostejné, jaká rozhodnutí se objeví u ostatních, ale já jen... nevím, co řeknu, jestli se zeptají. Ale ony žádné otázky nejspíš nebudou.
Což by na jednu stranu bylo fajn, ale na druhou...bude to značit hodně věcí, které nechci - i když jsem se rozhodla za nimi jít. Dává to smysl, nebojte. To, že je nechci neznamená, že pro mne nebudou lepší. Budou. Ale i tak...

Achjo, tak nevím, jaký smysl má psát tady takhle v náznacích. Ti, co neví, neví a může jim to být jedno. A ti co ví, už to asi slyšeli bez náznaků.

Abyste rozuměli, je to všechno o lhostejnosti, ať už existující fakticky nebo jen v mých představách, a pak taky o nejistotě - jestli jsem se rozhodla správně a jestli to, co si ze všech sil snažím myslet, je vlastně vůbec pravda.

A sluníčko už zapadlo. Velký šedý mrak už není zespoda růžovo-fialový, už ztratil svou krásu. A stěna mého pokoje už taky přišla o svou měkkou, přívětivě oranžovou barvu... už jen jedna stěna se tak k večeru zbarví, už ne celý pokoj. Sluníčko zapadá jinde, je podzim.

Ale ono to není všechno tak smutné, jak se to zdá, kdepak. To jen... občas mám chuť sebrat se a utíkat, utíkat od všeho a všech, nejrychleji jak to půjde, bosa, proti větru... a pak spadnout, oddechovat a usmívat se. Cítit, že nápor vzduchu mi z duše odnesl všechnu špínu a nepořádek, všechny těžké a smutné věci... že je ve mně konečně zas čisto a svěže. Víte, občas bych chtěla, aby má duše voněla jako čerstvě vyprané prádlo.

Ještě jsem vám chtěla říct, že to není milé, když člověk, který vám vždycky říkal hezky a zdrobněle vás začne oslovovat "Markéto", je mi z toho trošku smutno. Ale jen trošku, protože jsem se dozvěděla, že pro někoho jiného jsem jediná, komu může stoprocentně věřit a říct všechno. Bude-li to dotyčná číst, měl by to pro ní být důkaz, že jsem na tom stejně, protože je jediná, komu jsem řekla o blogu (což značí, že jí můžu říci všechno), a vím, že to nikomu nepoví (tedy, můžu jí i zcela věřit).

Vězte, že se usmívám, když končím tento článek. A že si uvědomuji, že dokud jsou na světě tak hezké věci a krásní lidé... stojí to za to.

Zazpívám dnes večer své sedmikrásce nějakou krásnou, jemnou a něžnou písničku na dobrou noc. Chce se mi zpívat takové písničky.

A vám všem přeji dobrou a klidnou noc.

5 komentářů:

  1. to oslovení mi vyrazilo dech.

    ale je dobře, že se na konci usmíváš :-) ostatně, co je důležitější?

    dobrou noc i tobě...

    OdpovědětVymazat
  2. Sedmikráska.. jé. :)
    Přeju ti, aby se všechno vyjasnilo co nejdřív. Protože ono je to vždycky lepší, když je aspoň jasno..
    Na každém rozhodnutí je něco špatně.. ale v konečném důsledku to může být i dobře. To uvidíme..
    Jsem ráda za tvůj úsměv, Maki. :) A budu na tebe myslet. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ta sedmikráska musí vypadat asi hodně křehce.
    Absolutně netuším, o co jde, ale myslím, že vždycky záleží na tom, co chceš.
    taky píšu v náznacích, ono to jinak nejde.
    Nevím, ale chtěl bych vědět.
    Taky občas pozoruješ nádherné západy slunce? Je to hezké, že? Ty mraky, jak jsou obarvený, a pak i stěny pokoje. Jo, taky mám okna na západ. Teda doma. Na koleji ne.
    Myslím, že vím, co chceš. Taky to chci.
    Tak jsem četl a poslouchal přitom tu písničku. Nějak se mi chce napsat, že klepu na dveře Tvého světa.

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím, a dost mě to mrzí, ale asi nemám vědět, tak je to v pořádku.
    Hlavně to zvládej. A usmívej se.

    OdpovědětVymazat
  5. Taky nemam ráda, když mi někdo říká "Karolíno"..
    Doufám, že máš pořád úsměv na rtech, Markétko!:)

    OdpovědětVymazat