sobota 23. srpna 2008

Víte, vrátila jsem se...domů.

(http://www.youtube.com/watch?v=oNsQewlFtEs)

Znám pár pohledů, které mě dovedou uklidnit, potěšit, zahřát...Které mé srdce vezmou do náruče a nechají ho hltat onen nenahraditelný pocit.

První z nich je pohled z okna, pohled na sídliště. Ať už je to pohled noční, kdy okna září drobnými, zlatými a přívětivými světýlky, pohled jarní, kdy stromy kvetou a všechno najednou dýchá a je tolik barevné, pohled zimní, kdy je všechno pokryto bílou nevinností, pohled deštivý, jehož nádhera je také v pleskání dopadajících kapek, nebo jakýkoli jiný pohled v jakoukoli jinou dobu, chvíli.

Druhý, a poslední, o kterém chci psát, je pohled do tváře. V pohledu do tváře člověka jsou snad vždy zvláštní pocity, ale v pohledu do této tváře je ještě něco úplně jiného. Je to pohled do tváře maminčiny. Doufám v to, že každý z vás zná ten pocit, a že pokud jej nenalézá v maminčině tváři, nalézá jej v tváři někoho jiného... ačkoliv to si, řečeno upřímně, nedovedu úplně představit.

V obou z těchto pohledů je kouzlo, jakési ničím nenahraditelné kouzlo. Jde asi o to, že to jsou jistoty. Jde asi o to, že člověka ty pohledy provázejí celý život a o to, že nikdy nezklamou. Jde asi o to, že vašemu srdci nabídnou svou laskavou náruč, ať už je vám do pláče nebo nedokážete zadržet smích. Ať už jste právě prožili něco neskutečného a nádherného, nebo vám právě někdo velmi ublížil. Ať už jste připraveni prát se a bojovat do posledních sil, nebo se choulíte v rohu a ovládá vás strach. Ať jste jací jste. Ať vám je, jak vám je. Ať jsou věci okolo vás jaké jsou.

Jde asi o to, že to jsou pohledy, které ve vás vyvolají pocit, že nikdy není vše ztraceno. Které vyvolají pocit, že někam patříte. Navždycky.

Jde asi o to, že to jsou pohledy, které znamenají domov.

3 komentáře:

  1. Taky jsem se dneska po deseti dnech vrátila domů, a tenhle článek trošku připomíná moje pocity..
    Ale sama za sebe musím přidat ještě jeden jedinečný a ničím nenahraditelný pohled - pohled do tváře Hafa :) Jeho nadšení a radost, že mě vidí.. Nejsem si jistá, jestli je tenhle pohled jistota - snad jen jistota, že on mě přivítá vždycky se stejnou radostí. :) Ale jinak musím tenhle pohled zahrnout k těm dvěma, které jsi napsala ty..

    ... a napsala jsi to krásně. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Společně s písničkou jsi mi poslala krásný něžný pocit, za který děkuji.

    A k tvým a Illavnaliným pohledům přidám jeden svůj.
    Pohled na jednu řeku, v Orlických horách, v divokém zákrutu kolem skály, co vypadá jako beránek. Pohled na listy stromů kolem ní, kterými prosvítají sluneční paprsky.
    A na zlatou záři ve vodě.

    ...přidávám pohled na domov.

    OdpovědětVymazat
  3. Ach... Takové pohledy jsou nepřekonatelné.
    Nicméně, když už o těch pohledech mluvíme, dneska během cesty vlakem jsem zažila několik skutečně moc pěkných pohledů z okna. A proto mám cestování tak ráda. Dřív než člověk stačí uvažovat nad nějakou nedokonalostí, je už dávno pryč.

    OdpovědětVymazat