úterý 15. července 2008

Dopis všem čtenářům a blogo-kamarádům

Drazí,
mám se dobře, o počasí se moc nestarám, jídla i spánku dostatek, snažím se užívat si to. Pa?

Dobře, dobře, to bych to ošidila. A to neudělám (ne ani tak vám jako sobě).

Mám teď o prázdninách hodně času. Bohužel ne hodně času na to, abych dělala, co dělat chci, a na co v průběhu školního roku nemívám čas (popřípadě si myslím, že ho nemám, protože ho strávím něčím jako - počítačem. Ale to je jiná věc.). Ale mám hodně času na přemýšlení, času na prozkoumávání obsahu své mysli. A řečeno upřímně, možná bych hlasovala spíš pro ten první druh. Anebo bych ze všeho nejvíc chtěla oboje, přála bych si, aby to bylo spíš tak napůl - ale já chápu, že nemůžu mít všechno. A aktuální situace je v jistých ohledech pozitivní.

Zaprvé, učím se čekat. Čekat nikoli cestou přežívání, tou, která zabíjí čas, ale čekat trpělivě a s myšlenkou, že přítomnost je to, co je důležité, to, s čím teď (a už nikdy jindy) mohu co nejlépe naložit, a čekat s třpytivým a hřejivým očekáváním dnů a věcí, které přijdou. To očekávání nepohlcuje všechny myšlenky, jen dodává chuť a sílu se usmát, protože je důležité na něco se těšit.

Zadruhé, učím se hledat rovnováhu. Učím se konečně trošku ovládat to, co se děje v mém srdci. A neříkám, že mi to jde, že jsem tohoto okamžiku, kdy doufám, že to, co mi trochu komplikovalo život je na cestě pryč (avšak netroufám si říct, že je to úplně za mnou, to ještě asi chvíli potrvá. A ani neříkám, že mě to přece jenom trochu nemrzí), dosáhla sama svou vůlí. Asi ne, říkám, teprv se učím a pomáhají mi okolnosti i nevyzpytatelné děje v mém srdci. Ale teď je právě tam větší pořádek a klid, a to je moc dobře a já doufám, že při tom zůstane.

Zatřetí jsem si díky odloučení opět (konečně?) uvědomila, jak moc důležití pro mě jsou lidé. Každý jednotlivě a jako celek. Mé vztahy totiž ještě před nedlouhou dobou měly nádech lhostejnosti nebo i averze - tu silnější a tam žádný, záleželo na tom, jak moc přesycená kontaktem s tím daným člověkem jsem byla. A už tomu tak není, přišel ten krásný pocit, že je mám všechny ráda - a snad i oni mne. No, a když mluvím o lidech, kteří jsou důležití, myslím tím i vás. Opravdu jste a ne málo.

Začtvrté musím přiznat, že díky programu, který neovlivním (což mi opravdu nedělá dobře, tak malá volnost), jsem zažila věci, které by mě jinak nepotkaly. A některé z nich byly krásné - a každý takový zážitek drahý, no ne?

Zapáté je tu ta záležitost s tím, že když je vám něco, co vám dělá dobře, nějakou dobu odpíráno, je to potom o to lepší a o to víc si toho vážíte.

Tak. To je pátá nesporně pozitivní věc. Mohla bych psát asi dál, ale říkám si, že to stačí, takhle dlouhý článek tu nikdy nebyl, trochu vás lituji (A děkuji, moc děkuji, jestli jste to přečetli. To je úžasné.).

Ještě tohle: "Jsme fyzicky odkázáni na to, mít radost, protože radost dává sílu. Je to modlitba, je to síla, je to láska."
Už ani nevím, kde jsem ta slova četla. Ale nezáleží na tom. Jen - mějte radost a buďte šťastní jak jen to jde. Krásné prázdniny.

Zdraví vás bum-bác...

//Nechávám vám tu zásobu článků, které vznikly v průběhu doby, kdy jsem neměla přístup k počítači. Nejsem si moc jistá jejich kvalitou - což nejsem nikdy, když článek nepublikuji v rozpoložení, v jakém byl napsán. Tak to kdyžtak omluvte :-) //

2 komentáře:

  1. Jé, jé, tady toho je! :) Tolik písmenek od tebe! :) Už se moc těším, až si je pročtu :)

    Taky bych občas potřebovala umět čekat.. ale najít si čas naučit se čekat tímhle způsobem je pro mě tak trochu nemožné.. :) Ale snad to aspoň trochu umím od přírody ;)

    Jak to tak čtu, myslím, že je rozhodně dobře, žes měla takový volný čas, i když jsi nedělala to, co bys přímo dělat chtěla. Myslím, že i tenhle volný čas ti pomohl (a myslím, že to víš ;))

    Litovat nás? Ale jdi, ty :)Já si tohle přečetla ráda, je to hezké přečíst si, jak jsi vnímala svoje prázdninové dny..

    "Jsme fyzicky.." je dobrá věta. A docela jde se s ní ztotožnit.. :)

    Krásné prázdniny i tobě :) Užívání všeho možného, usínání všude možně, zážitky, ale i odpočinek :)

    OdpovědětVymazat
  2. Bum-bác, tohle je moc krásný článek..

    Tak moc krásný, hluboký a pravdivý, že donutil k zamyšlení a reakci i mě, člověka v pozadí, který jen tak nekomentuje...

    Takže díky, udělala jsi mi den zase o něco hezčí!

    Přeji ti, aby ti tohle léto něco dalo ,a aby ti něco dalo vlastně všechno, co prožiješ a potkáš...

    OdpovědětVymazat