středa 18. června 2008

Tak jo.

Naučila jsem se na všechno říkat Tak jo. Pořád lepší než No a? .
....................................................................
http://www.youtube.com/watch?v=ajcRFpJBLQ8
.......................................................................................
Chtěla bych vám říct, že vidím. A jak tak chodím a koukám, vídám moc pěkných věcí. Je jich plno nad hlavou i pod nohami i všude jinde. Vídám je ve výrazech lidí, kteří, ač o tom sami neví, jsou pro mne moc důležití. Ne ti, se kterými jsem si nejblíž a kteří mne dobře znají a mají moc rádi ale ti, se kterými se ráno jen tak zasměju v autobuse a kteří na mě když se náhodou potkáme místo pozdravu přátelsky mrknou nebo mě podrbou ve vlasech. Aniž by si to uvědomovali, jsou pro mě důležití - tyhle bezproblémové a jednoduché vztahy "jen tak", těší mne a dávají mému životu určité jistoty. Droboučké, ano. Ale jistota, že se na vás někdo bude usmívat i když "jen tak" je důležitější, než by se mohlo zdát. A jsou to možná právě ti lidé, kteří mi budou během těch příštích dvou měsíců chybět.

Chtěla bych vám říct, že jsou zase jiní lidé, kteří jsou ve mně. Jsou. A nějak jsem moc nevěděla, co s tím mám dělat a jelikož jsem na to hodně dlouho přijít nemohla, možná jsem se s tím smířila. A tak už se s tím žije nějak lépe. Možná - možná to totiž bylo přesně to, co jsem s tím udělat měla a na co jsem nemohla přijít. Někdy je nebojovat prostě nejlepší řešení. No a ani nebolí. Pak jsou tu i lidé, kteří jsou ve mně a jsem za to moc ráda. Vítám jejich přítomnost když jen tak sedím a usmívám se do misky teplé krupicové kaše se skořicí. Jsem ráda, že jsou se mnou - ve mně.

Chtěla bych vám říct, že asi každý potřebujeme, aby nás někdo potřeboval. Aby se po nás někomu stýskalo a aby někdo toužil po našem objetí. Abychom i my byli s někým - v někom, když se dívá do té misky nebo když si s hlavou položenou na polštář těsně před spaním prohlíží tmu.

Chtěla bych vám říct, že jsem klidná. Klidná a spokojená. Právě teď.

Chtěla bych vám říct... tak jo.

6 komentářů:

  1. tak jo :) píšeš úžasně a o úžasných věcech, moc dobře se to čte...

    OdpovědětVymazat
  2. Tak JO! (<-nebudu přece výjimkou)
    Máš samozřejmě pravdu, asi každý touží po tom, že po něm někdo touží.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jo :) Jak to tak čtu, zní to totiž opravdu mile.. a hezky.. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, celkem velká změna. Ale líbí :) Obrázek je hezký a nemůžu říct, že by mi tmavá vadila. Kdysi i jo, ale už jsem si zvykla, protože je na spoustě blogů.

    OdpovědětVymazat