úterý 17. června 2008

Rozhodnutí

(nevím jak se díváte na články psané ve třetí osobě, trošku mne znervóznil jeden z komentářů ke článku Pomalu. Tedy, tyto články nejsou tak docela o mně, snad to víte...A : http://www.youtube.com/watch?v=l8gOZzIVaNI&feature=related)

Ostré, drobné kapičky deště dopadaly na čerstvou půdu, na níž stála drobná dívka. Nad hlavou těžké tmavé nebe - jakoby celou jeho tíhu cítila na svém srdci. S pohledem upřeným do dáli, aniž by změnila výraz ve svém obličeji jí tiše po tvářích steklo několik slz. Třásla se.

Snila o tom, že za ní přijde a ona ho pozná jen po čichu. Že se svěří do obětí jistých a teplých paží - ta vůně, teplo a tlukot srdcí budou celý svět, nebude nic jiného. A jí znova zcela prostoupí těch několik prostých pocitů - klid, láska, důvěra. Že přijde člověk, který rozezná slzy od dešťových kapek a odmítne předstírat, že nevidí.

Tak moc snila o tom, že nebude sama.

Byla. Ale měla sebe a když se probrala za svých bláhových představ, pevně stiskla rty a rozhodla se. Bez hořkosti přijala svou osamělost, přijala ji jako chvíli, díky níž se má stát silnější. A už to, že dokázala přijmout svědčilo o netušené síle skryté v čistém srdci toho křehkého stvoření.

Nadechla se, otočila a vykročila. Už se netřásla. Kráčela se vztyčenou hlavou a rovnými zády... a za jejími zády mezi mraky prosvitlo slunce.

3 komentáře:

  1. Nevím.
    No...
    Hm...
    Nazdar...

    OdpovědětVymazat
  2. Maki, ono už akoro nemá cenu komentovat ;) Jen bych se opakovala. Stále výborně volená slova, výborně volená píseň, obojí výborně sehrané.
    Krásný hořkosladký článek, optimistická poleva navrch.
    (Cohena si asi budu muset sehnat, protože jeho hudba je věru dokonalá.)

    OdpovědětVymazat
  3. Nutriční moje milá, nemusím ti říkat že by mi nevadilo, kdyby ses opakovala :D ne, vážně, těší mě to, moc :)

    A s Cohenem - není problém, klidně ti něco pošlu.

    OdpovědětVymazat