pátek 21. března 2008

V obětí klidu

Nechám svou hlavu klesnout na polštář, ze sluchátek skrz uši do mozku doputují tóny, které pohladí srdce, v ústech se mi bude pomalu rozpouštět kočičí jazýček...už třetí...a já zavřu oči.

Budu si v měkkém teple a klidu tiše snít. Budu vzpomínat a budu si představovat, ale nebude v tom rozdíl. A možná, možná že usnu. A až se probudím, už mi nic do uší hrát nebude a kočičí jazýček bude také ten tam. Ale jsem si jistá, že ve mě a se mnou zůstane teplo a klid.

Protože, víte, oni se vrátili...konečně! Teplo, klid, jistota...doufám, že mne opět neopustí...

5 komentářů:

  1. Jsem ráda za tebe...Užij si to, maminko a nenech je odejít:)

    OdpovědětVymazat
  2. To je krásné.. :) Ať to vydrží co nejdéle!

    OdpovědětVymazat
  3. Nutriční hodnota22. března 2008 18:38

    To je moc moc dobře. A kdyby snad bylo trochu hůř, tak tu náladu okamžitě preventivně zažeň (třeba Futuramou :)).
    A chválím i změnu blogu. Já vždycky měla o něco raději bílou než černou (alespoň na stránkách), protože to pak nevypadá tak stísněně.

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem rád že jsi šťastná.

    OdpovědětVymazat