pátek 7. března 2008

Jen...

Otevřela okno, vyklonila se a nechala tu krutou chladivou čerstvost, jež tak kontrastovala s pohodlným měkkým teplem v bytě, působit na každý kousíček kůže...dýchala a od pusy jí šel kouř, rozhlížela se a hledala zářící okna. Bylo pozdě, nebylo jich mnoho. Lokty opřené o ledový parapet, sepnula ruce a zavřela oči. Jedna z těch vzácných chvil, kdy člověk jen je. Nic víc. O chvíli později se vyklonila ještě více, trošku se jí zatočila hlava.

"Zavři to okno, nastydneš!" ozvalo se jí za zády...zakroutila hlavou, pousmála se na ten potemnělý svět, pomyslela na chuť hrušek, naposled se zhluboka nadechla a odřízla se od přísunu té osvěžující čerstvosti. Sesunula se k zemi, záda opřená o zeď...a ještě dlouho seděla, pozorovala, jak tančí záhyby jemné béžové látky v závislosti na tom, jak vydechne, v závislosti na tom jak pohne koleny.

...ještě dlouho jen tak byla. A tak jí bylo nejlépe.

4 komentáře:

  1. Jak je krásné vdechovat čerstvý vzduch...Jak jsou krásné předjarní noci...Jak je krásné,když máme chvíli sami pro sebe a přitom i pr jiné...Jak je krásný tenhle zvláštní pocit...Jak je krásné vše kolem nás...Slečno,já Vás musím poznat blíž...Tak kdyby jste chtěla 394-443-468...

    OdpovědětVymazat
  2. Jak je to občas potřeba, jen tak být.. jak je to nejlepší řešení.. aspoň, že jsou ještě okamžiky, kdy to jde..

    OdpovědětVymazat
  3. Nutriční hodnota9. března 2008 11:07

    Takovéto chvíle jsou vzácné. Takovéto chvíle jsou také kouzelné v tom, jak jsou vlastně obyčejné. Jak dlouho člověk vydrží jen tak hledět? Minutu či hodinu? Čas je tak relativní... chvíle trvá věčnost, věčnost trvá vteřinu.
    Krásné...

    Vzhled je pěkný, jen opět převládá značná depresivnost.

    tee: Nebudeš litovat - Maki je úžasná slečna :)

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, Bum-bác přesedlala na vyšší level :o)

    OdpovědětVymazat