sobota 29. března 2008

Levá, pravá...

Rovně, doprava, doleva, doleva, rovně....a na kolik věcí nenarazíte! Na kolik tváří, na kolik květin, na kolik domů, na kolik tepla. Není vám líto času, protože ho to zabíjí méně než cokoli jiného, vzdor tomu, co vám budou tvrdit ti, kteří žijí jen tím, co je "užitečné", ti, kteří se na vás co chvíli přísně podívají a pronesou "Nejdřív práce, potom zábava!".

Toulala jsem se. Dost dlouho. A slunce se smálo, někteří, které jsem míjela též, a já..já taky. Cestou se ke mně připojili Štěstí, Radost (pozor, to nejsou dvojčata!), Klid, Vděčnost, Síla i Pohoda, a já nikoho, když jsem svou malou-velkou procházku končila, nenechala za dveřmi, je slušnost je pozvat dál, a navíc jsou z nejmilejších společníků. Snad se zdrží přes noc, nebo je možná přesvědčím, aby se ke mně nastěhovali.

Bože můj, začíná to být všechno fajn, tak hrozně fajn! A já jsem docela ráda, že jsem nepřišla o tu vlastnost, radovat se z té žhavé koule, nebo ze sedmikrásky...je nesmírně důležité si tu radost z prostých věcí uchovat, protože ta patří k nejčistším.

...a do toho medvědária musím chodit častěji. A vím, že bez sluchátek bych už nepřežila...

...Jai guru deva om, nothing's gonna change my world...

6 komentářů:

  1. Je dobře, že je dobře.
    A ty na takových procházkách chodíš se sluchátky ? Jsem opravdu moc rád že je ti takhle pěkně. Radost, a spol. pozdravuj, a vzkaž jim že by se taky mohli ukázat mě. Nedávno odešli, a docela mi tady chybí.
    K těm sluchátkům: Já když takhle šťastně bloumám, tak slchátka zásadně nemám. ty mám jenom v dopravních prostředcích. Ona ta hudba totiž neumožňuje plně vnímat okolí. Sice máž vjem z vůní, toho co vidíš,tepla, a pocitů, ale slyšet jak příroda šeptá, a hlasy lidí je taky fajn...

    OdpovědětVymazat
  2. To já naopak mám sluchátka ja hudbu linoucí se z nich ráda i během normální procházky, řekla bych, že si všímám tak stejně a navíc když hraje správná hudba, tak všechno vypadá hned jinak a dostává to úplně nový rozměr. Připadá mi, že si mě všichni musejí všimnout, protože ta hudba (ačkoli ostatní ji neslyší) krásně dokresluje pozadí takovýmto toulkám. Přemýšlím a nechávám se unášet. Nejlépe se mi osvědčil sountrack k Amélii z Montmartru.

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, ono to občas dokresluje pěkně, to zase jó, ale mě to připadá takové... hrozně moc kontrastní a umělé, když si jdu přírodou, a i když mi do toho hraje třeba enya, tak to působí tak nějak... elektronicky, a v nesouladu s přírodou.

    OdpovědětVymazat
  4. Kdyby se měl člověk řídit heslem "Nejdřív práce, potom zábava.", tak by se nebavil nikdy.. vždycky je něco, co se udělat musí..
    Když se slunko směje, má i člověk blíž k úsměvu.. :)
    Je dobře, že je fajn.. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Tak se sluchátkama za mne promluvila Nuturiční, prostě ta atmosféra je hned jinačí s hudbou...nevim, kdybych šla lesem, možná bych si jí nepouštěla, ale při toulkách městem určitě. Akorát že já tedy nepřemýšlím, naopak tu hudbu možná trochu využívám jako zaplácnutí mozku, že nemusím přemýšlet (nebo jen na takové nějaké povrchnější úrovni), protože je mi jasné, že bych se pak dostala k takovým ne tak milým věcem a už by to třeba tak moc fajn nebylo...jinak s Illanval samosebou souhlasím :-)

    OdpovědětVymazat
  6. A tak je to správný..člověk se má radovat z maličkostí :)
    a bez sluchátek? tak už si sebe ani neumim představit :D

    OdpovědětVymazat