pátek 22. února 2008

Slza, ta jediná je stejně slaná jako dřív.

V autobuse budou zářit hodiny, budou se odrážet v okně. A já v tom odraze posté přečtu dvojku jako pětku. Nikdy se nepoučím...

Budeme hrát prší. A já posté zaměním sedmičku za devítku. Nikdy se nepoučím...

Skrz uši se mi do srdce zavrtají krásná slova. A já jim posté uvěřím, posté jim budu připisovat význam. Nikdy se nepoučím...

A teď, když se setmělo a já spatřím ta důvěrně známá světla sídliště, která mne provázejí od narození, a která tak miluji, vidím, jak moc jsem mimo sebe, jak jsem se změnila, a chápu, že se všichni diví, co se mnou je. A modlím se, aby se to vrátilo zpátky, aby to bylo tak jako dřív. Chybím sama sobě, chci se zpět tak, jak mám být.

Myslím na pana profesora Rosochu. Když jsme každý týden vídali ten jeho úsměv, bylo to jiné. Taky mi chybí.

6 komentářů:

  1. Proč zrovna když se začnu usmívat musíš být zrovna ty nešťastná... Ach jo... Ono to bude lepší, to je asi jediná bezcenná věta kterou ti můžu říct... Tísíckrát použitá trapná hloupá věta... A zobcová flétna byla krásně smetanová... Hezké sny přeje jeden blázen.

    OdpovědětVymazat
  2. ..člověk se nepoučí, protože doufá, že třeba to jednou bude jinak. Že výjimka potvrdí pravidlo..
    Dej sama sobě čas, určitě to půjde. Teď je to těžký, ale určitě bude líp..

    OdpovědětVymazat
  3. Posílám virtuální objetí... :) Doufám, že tě aspoň trochu potěším, kdy napíšu, že jsi pro své blogové kamarády hodně důležité, že tě máme rádi a není nám jedno, jak se cítíš, takže doufám, že se už budeš mít lépe (určitě nejsem sama, kdo to tak bere :))
    Mysli na jaro a na všechno hezké, co je kolem tebe. V každém životě se najdou chvíle, kdy se má člověk hůř, ale díky tomu chvíle šťastné dostávají význam. Jinak by byl člověk na štěstí tak zvyklý, že by si ho vůbec nemusel vážit.

    OdpovědětVymazat
  4. Taky toužíš vrátit čas a všechno o nějaký ten pátek zpátky? Být zase malá holka, co se nemusí o nic starat a ze současného pohledu jsou její problémy tak krásně čisté a naivní?
    Život je svině, plyne dál, ruku v ruce s časem a nic se nevrátí. Věci a místa zůstávájí a lidé se mění a všechno spěje k jednomu hnusnému okamžiku, kdy už nevydžíš ten stesk po starém a někam utečeš.
    A já zase plácám nějaká pseudo moudra.
    Ach jo, drž se a vydrž to, hlavu vzhůru! Budě hůř, vždycky bude ještě hůř!

    OdpovědětVymazat
  5. Cuzán: jo, kdybych byla malá holčička bylo by to vůbec nejlepší, v aktuální situaci by mi ale stačil rok zpátky...a ba ne, teď už je to, naštěstí lepší..alepřed rokem..páni, to byly zlatý časy, a já o tom vůbec nevěděla. Nebo věděla ale nepočítala jsem s tim, že tomu bude jinak...

    OdpovědětVymazat
  6. bum-bác: Tomi povídej! Rok zpátky. Pořád jsem se hrnula dopředu a chtlě být "velká holka". Ale to bylo hloupé. Čas už ale nevrátím. Kdyby jsi ale přece přišla na to, jak ho vrátit, tak dej určitě vědět ;)

    OdpovědětVymazat